Counter Strike Web

Na konci 2. světové války vznikla v sovětské armádě potřeba zavést do výzbroje automatickou zbraň na puškový náboj. Vybrán byl zkrácený puškový náboj 7,62x39 mm Vzor 43, který vycházel ze standardního 7,62x54 mm. V roce 1946 bylo rozhodnuto o zavedení zbraně do výzbroje pod označením Avtomat Kalašnikova, tedy AK-47. V průběhu let se stala nejznámější zbraní současnosti, především díky značnému rozšíření po celém světě. Mimo SSSR se AK-47 a odvozené varianty vyráběly (a někde dosud vyrábějí) v Bulharsku, Číně, Egyptě, Jugoslávii, KLDR, Maďarsku, NDR, Polsku a Rumunsku. Díky své nízké ceně, jednoduchosti údržby a obsluhy je nejoblíbenější zbraní teroristů.

Technický popis

AK-47 má frézované ocelové tělo, dřevěnou pažbu, pistolovou rukojeť a obložení kolem hlavně a plynové trubice. Zbraň využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně, které tlačí na píst závorníku. Závorník se při pohybu vzad otáčí, vyhazuje prázdnou nábojnici. Po stlačení pružiny se vrací vpřed a ze zásobníku vytahuje nový náboj. Hlaveň o délce 414 mm má chromovaný vývrt zvyšující její životnost. Na hlavni je výškově a stranově nastavitelná muška s velkým chránítkem. Hledí se nachází přední části pouzdra nad komorou a je nastavitelné v rozmezí 100 až 800 m, respektive 1 000 m u AKM. Na pravém boku je umístěn přepínač režimu střelby se třemi stupni - zajištěno, jednotlivé rány, dávka. Zásobník na 30 nábojů má typický zahnutý tvar a je vyroben z ocelového plechu. Původní zásobníky měly hladké stěny, pozdější pak obdržely podélné prolisy. Zásobníky AKM se později vyráběly i z nárazu odolnému plastu, ke zbrani je navíc možné použít rozměrný bubnový zásobník z kulometu RPK na 75 nábojů. Příslušenství zbraně tvoří prostředky pro její čištění uložené v dutině pažby pod kovovou botkou, vytěrák umístěný pod hlavní, a 200mm bodák upevňovaný pod hlaveň. Pro síly zvláštního určení byl zkonstruován tlumič PBS-1, který lze našroubovat na hlaveň, a speciální podzvukové střelivo 7,62x39 US s úsťovou rychlostí 300 m/s.

AK-47

Při střelbě využívá AK-47 tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového kanálku. Tlak plynů tlačí na píst, který tvoří přední část nosiče závorníku. Ten se pohybuje dozadu na vzdálenost asi 8 mm, přičemž se závorník otáčí o 35 stupňů a uvolňuje uzamykací ozuby. V okamžiku odemčení závěru již tlak plynů v komoře poklesl na bezpečnou úroveň, závorník se dále pohybuje spolu s nosičem a vytahuje a vyhazuje prázdnou nábojnici a působí na spoušťové ústrojí. Při pohybu vzad závěr stlačuje vratnou pružinu, která jej pak vrací dopředu přičemž závorník vysunuje ze zásobníku nový náboj a zasouvá ho do nábojové komory. Nosič závorníku ještě dokončuje dopředný pohyb, zatímco závorník se otáčí a uzamykací ozuby opět zapadnou do příslušných vybrání.

Čerpáno z www.militarypage.net.